Růžena

Příběh malířky Růženy Zátkové

Císařská konírna, Pražský hrad

8. duben – 31. červenec 2011

Výstava na Pražském hradě představí jedinou českou futuristku Růženu Zátkovou

První ucelený pohled na krátký život a syntetické dílo zřejmě jediné české futuristky Růženy Zátkové (1885-1923) představí nová výstava v Císařské konírně Pražského hradu s názvem Růžena: Příběh malířky Růženy Zátkové. Zátková, která úzce spolupracovala s vůdčí osobností italského futurismu F. T. Marinettim, žila a tvořila převážně v zahraničí a jejímu proniknutí na domácí scénu zabránila její předčasná smrt. Zátkové dílo zahrnuje širokou škálu projevů – koláže, kinetické asambláže, plastiky, ale také ilustrace inspirované perskými miniaturami, abstraktní obrazy, realistické kresby a primitivistická či ryze dekorativní díla, dokonce i scénář futuristického divadelního představení. Koncepce výstavy vychází z dlouhodobého studia zahraničních archivů (Itálie, USA, Rusko, Švýcarsko a Chorvatsko) a odborné literatury. Představuje dochovaná díla ze soukromých sbírek (Řím, Milán, Londýn aj.) v konfrontaci s paralelními výtvarnými projevy jí blízkých autorů (futuristé, ruská avantgarda, Ivan Meštrović) i bohatou dokumentaci. Součástí expozice je i soudobá rekonstrukce plastiky Beranidlo, která se dochovala jen na fotografii.
Růžena Zátková strávila větší část života v zahraničí (Mnichov, v roce 1910 se provdala a odstěhovala do Říma, Paříž, Mallorca, Švýcarsko). Žákyně Antonína Slavíčka, ovlivněná mnichovským symbolismem, přijala futurismus a učila se od významného italského umělce Giacoma Bally. Jejími blízkými přáteli byli ruští umělci Natálie Gončarová a Michail Larionov, Igor Stravinskij jí věnoval svou vokální skladbu Čtyři ruské rolnické písně. Sblížila se rovněž s významným chorvatským sochařem Ivanem Meštrovičem. Po rozvodu s ruským diplomatem Vasilijem Chvoščinským si Zátková vzala levicového novináře Artura Cappu, bratra budoucí Marinettiho ženy Benedetty. Zemřela v roce 1923.